Další díl je tu.. tentokrát je to celkem napínavý.Tak bacha na to :D
Pozdě v noci jí něco zbudilo.Byl to hluk.Znělo to jako když se něco někde hrabe a něco hledá.Rychle se v posteli posadila a rozsvítila lampičku.Uviděla jen záblesk jasného světla a to něco bylo pryč.
"Co to sakra bylo?"zeptala se sama sebe nahlas.Všimla si že je v ložnici zase sama.Kde jen může být Anne?Snad se jí nic nestalo.. pomyslela si.
Vstala a přešla směrem odkud se ozýval předtím ten hluk.Na zemi tam ležel všechen obsah jejího kufru.Zděsila se.Kdo mohl co hledat v jejím kufru? Ptala se sama sebe.Přitáhla si k sobě kufru a začala všechno vracet zpět.Bylo tam všechno až na její medailónek od maminky.To bylo všechno co jí po ní zůstalo.Rozplakala se.Ten kdo jí ho sebral za to zaplatí.To si byla jistá.Začala přemýšlet proč by jí někdo bral její medailónek.Uvnitř byla jen fotka její maminky s tatínkem.Po chvilce někdo zaklepal na dveře.Lekla se.Myslela si jestli se náhodou ten někdo kdo se jí přehraboval v kufru nevrátil.Vzala si do ruky hůlku a šla otevřít.Byl to jenom Severus.
"Ach Severusi" objala ho když za sebou zavřel dveře.
"Kathrin.. Co se stalo?"zeptal se jí a pak si všiml že se jí na tvářích lesknou slzy.
"Ty jsi plakala?" znovu se jí zeptal.
"Asi před půl hodinou mě vzbudil hluk v pokoji.Rozsvítila jsem,protože jsem se chtěla podívat co se děje.Pak už jsem viděla jen zářivé světlo a našla jsem tady všechno z mého kufru vyházené po podlaze.A pak.. " vzlykla Kathrin, "pak jsem zjistila že mi ten někdo sebral medailónek po mé matce.Bylo to jediné co mi po ní zůstalo." Vysvětlila Severusovi a jemně opřela svojí ubrečenou tvář na jeho hruď.
"To bude v pořádku.Určitě se to nějak vysvětlí a ten medailónek se jistě brzy najde."Snažil se jí uklidnit Severus a políbil jí do vlasů... "Věř mi"
"Ráda bych ti věřila,ale může mi někdo říct proč se ten někdo hrabal právě v mojí tašce a mi sebral právě tenhle medailónek?" prosebně se mu zadívala do očí.
"Věř mi!" zopakoval jí to a políbil ji.Kathrin opět pocítila ten líbezný pocit.Nechala se jím opět unést.
"Proč jsi vůbec přišel" zeptala se ho když se posadili na její postel.
"Chtěl jsem tě vidět.Říkal jsem ti přeci že se uvidíme později ne?" odpověděl jí.
Asi hodinku si povídali o všem možném a poté se Severus zvednul k odchodu.
"Ty už odcházíš?" posmutněla Kathrin.
"Už je skoro ráno.Musíš se ještě vyspat."
"Mě se nechce spát!" odvětila mu.
"Ale no tak,víš jak by to vypadalo kdybych ráno na snídani odcházel z tvojí ložnice?" zasmál se Severus.
"No tak dobrá.Dobrou noc." Rozloučila se s ním Kathrin a dala mu pusu na tvář.
"Dobrou noc Kathrin.A krásné sny." Ještě jí ve dveřích zamával a poté zmizel ve tmě.Chvíli po tom si ještě lámala hlavu tím náhlým probuzení,pak ale usnula.
Když ráno ve Velké síni míjel Severus Kathrin,prohodil směrem k ní něco o tom že by měla někomu o tom co se stalo v noci říct.Kathrin se rozhodla že po snídani zajde za Brumbálem.Zrovna šla chodbou k ředitelně když zahlédla že za nejbližším rohem zmizel černý plášť.Přidala do kroku.Myslela si že je to Severus.Když zahnula za roh,zjistila že se její mínění spletlo.Nebyl to Severus,ale někdo kdo měl jeho plášť.Co se to sakra děje,pomyslela si a rázem zapomněla na to že šla vlastně za ředitelem a vydala se toho dotyčného sledovat.Musela si dávat velký pozor aby jí neviděl,neboť se pořád otáčel.Něco chystá.Domyslela si,protože jinak by se nechoval tak podezřele.Sledovala ho už asi čtvrt hodiny,když to vypadalo že už našel to co hledal.Kathrin si náhle uvědomila kde to vlastně jsou.Ten "někdo" se právě chystal vstoupit do komnaty Nejvyšší potřeby."Co tam může chtít" pomyslela si.Začalo jí to opět vrtat hlavou.Najednou se otočil.Ona mu pohlédla do tváře,ale ihned se musela schovat.Doufala že jí neviděl.Schovala se za gobelín Trola s kyjem a čekala co dál udělá.Podle toho jak vypadal jí připadal poněkud známý,ale nemohla si vzpomenout kde už ho jen viděla.Ve zdi před ním se začali otevírat dveře.Kathrin se připravovala na to že jí právě možná chytí.Když začal zacházet do komnaty,Kathrin vyběhla ze svého úkrytu a snažila se dostat do komnaty dříve než se zavřou dveře.Ale nepodařilo se jí to.Dveře se zavřeli dřív než se k nim stihla dostat. Nevěděla kolik je hodin,ale už asi nejspíš zameškala začátek vyučování.Honem se rozeběhla směrem k společenské místnosti,vběhla do své ložnice,popadla připravenou hromádku učení a běžela na hodinu astronomie nahoru do věže.Cestou si připravila výmluvu o tom že jí v noci skřítci poschovávali všechno učení a do teď ho nemohla najít.Vběhla do třídy a samozřejmě že už tam profesor Kratinoh byl.
"Á paní Klementová.Kde jste byla?" káravě se jí zeptal.
"Omluvte mě pane profesore,ale přes noc mi skřítci poschovávali učení a já jsem ho nemohla najít." Obhajovala se a podívala se na něj smutnýma očima.Věděla že toto u něj zabírá.
"Tak to máte říci hned slečno.To vás omlouvá." Odpustil jí Kratinoh.
"Děkuji." Poděkovala mu a zasedla na své místo vedle Anne,ale Anne tady nebyla.Teď si vzpomněla že ani v noci v pokoji Anne nebyla.Doufám že to nemá spojitost s tím neznámým lupičem u ní v pokoji,pomyslela si.Zbytek hodiny proběhl v klidu.Když odcházela z věže odchytla Isabel,Anneninu sestru.
"Isabelo,nevíš co je s Anne?" zeptala se jí. "proč nebyla na hodině?"
"Na to samé jsem se chtěla zeptat já tebe.Od rána jsem jí neviděla." Odpověděla jí Issa.
"Aha,a netušíš kde by mohla být?V ložnici také není a ve společenské místnosti už vůbec ne."
"To vůbec netuším,ale měli by jsme se po ní podívat."
"Jo,to máš pravdu,jdu s tebou" a vydali se hledat Anne.